Alfréd Justitz (19. 7. 1879 Nová Cerekev u Pelhřimova, + 9. 2. 1934 Bratislava) se narodil v Nové Cerekvi u Pelhřimova v rodině lékaře jako jeden ze tří jeho synů. Vystudoval gymnázium v Jihlavě, kde také zažil první kontakt s malířstvím v díle malíře Romana Havelky. roku 1900 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění do ateliéru Jana Kotěry, ale záhy přešel na speciálku žánrové malby k Maxmiliánu Pirnerovi. Akademii ukončil v nově zřízené speciálce Františka Thieleho roku 1905, ale v témže roce odešel na Akademii do Karlsruhe k profesoru Wilhelmovi Trübnerovi. Roku 1910 odešel do Paříže, kde jej okouzlila díla Cézanna, Derainova, Daumiérova a dalších velikánů. V letech 1920 a 1922 vystavoval s Tvrdošíjnými a od roku 1929 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.
Teprve kolem roku 1912 se Justitzova tvorba vymanila ze školních vzorů, z "barokní expresivity", a sledovala spíše výboje Paula Cézanna (Koupání, 1912; Krajina s kozami, 1913). Do dalších obrazů nejdříve vzdáleně a pak silněji pronikl kubismus (V přírodě, 1914; Poslední večeře, 1918; Útěk do Egypta, 1918), ale jeho tvůrčí aktivita byla přerušena načas povoláním na frontu.
Ve 20. letech prošel další proměnou svého stylu, způsobenou pařížským pobytem (1923) a poznáním díla André Deraina a jeho neoklasicismu (Alej, 1924; Rozcestí, 1924). Pozvolna se stále více zajímal o figuru, a právě obrazy tohoto žánru, malované osobitým způsobem spojujícím podněty kubistické a neoklasicistní, patří k nejhodnotnějším umělcovým výtvorům (Betsabe, 1927; Ženský akt, 1930; Žena v křesle, 1930).
Byl také významným kynologem a nadšeným propagátorem plemene boxerů. V klubu chovatelů boxerů znamenal jeho příchod novou etapu vzestupu chovu. Justitz byl zvolen správcem chovu a pověřen vedením plemenných knih.
Zemřel v únoru 1934 po téměř ročním onemocnění v Bratislavě. Poslední rozloučení se konalo v Brně. Jeho popel je uložen v urnovém hrobě na židovském hřbitově v rodné Nové Cerekvi, kde je uložen také popel jeho ženy, která nesnesla osamění a rok po manželovi zvolila dobrovolnou smrt.